Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krym byl vždy ruský! Skutečně?

16. 04. 2014 19:33:55
V médiích se v souvislosti s Krymem vyskytují dva významné datumy. Jedním je duben 1783, kdy se Krym stal součástí Ruské říše, a druhým únor 1954, kdy byl Krym převeden z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR. Takto zjednodušený pohled nám okamžitě evokuje, že za posledních 231 let byl Krym 171 let ruský, a pouze 60 let ukrajinský. Ještě se k tomu přidává informace, že 60% obyvatel Krymu jsou Rusové, takže není co řešit. Dokonce i vysoce postavení politici tyto bláboly často omílají. Pravda je ale úplně jiná.
Státní vlajky různých autonomních útvarů na Krymu.Státní vlajky různých autonomních útvarů na Krymu.Wikipedia

K tomu, aby bylo možné říct, že Krym byl ruský, musel by po dlouhé historické období splňovat alespoň dvě základní podmínky: musel by náležet k Rusku a současně by většina místních obyvatel musela být ruská. Toto je ale pravdou pouze podle ruské státní propagandy. Ve skutečnosti najdelší historické období, ve kterém byly tyto dvě podmínky splněny – tedy najdelší období, kdy byl Krym skutečně ruský, je přesně 9 let a 11 měsíců. Z těch dlouhatánských 231 let to bylo pouhých méně než 10 let! Jak je to možné?

Národnostní struktura Krymu

Pokud se podíváme na národnostní skladbu Krymu, to sa v čase významně měnilo. V době, kdy vojska Ruské říše vyrvaly Krymský chanát z vazalství Osmanské říše a Krym se dostal do mocenského vakua mezi Rusy a Turky (kolem roku 1770), tvořili Krymští Tataři asi 93 procent obyvatel, zatímco Rusové 0 procent. Počet Rusů výrazněji narůstal až v polovině XIX. století, díky čemu těsně po Krymské válce (v roce 1858) tvořili Krymští Tataři 73% a Rusové 13% obyvatel. V té době sa Ruská říše začala měnit z mnohonárodnostní říše dynastie Romanovců na národní monarchii ruského národa a ruské obyvatelstvo masově migrovalo do mnoha částí říše.

Obrázek: kliknutím zvětšit

Krym_ethnic_history_a_500.pngV roce 1917, kdy byla svržena monarchie, byl Krym skutečným regionem menšin, protože žádná skupina netvořila většinu obyvatel. Podíl Krymských Tatarů poklesl na 29%, podíl Rusů však byl pořád jen 41%. Za bolševické vlády se změny národnostního složení Krymu zpomalily, i když díky projektu „alternativního Izraele“ na Krymu výrazně přibylo židovského obyvatelstva.

18. října 1921 byla pro Krymské Tatary zřízena Krymská autonomní republika, jejíž státními jazyky podle článku 2 ústavy z roku 1921 byly ruština a tatarština.

Ve 30. letech se Krym oficiálně stal mnohonárodnostní autonomní republikou na třech úrovních. Na celorepublikové úrovni pro Krymské Tatary a Rusy – tatarštinu a ruštinu definoval článek 6 ústavy Krymské ASSR z roku 1929 za dorozumívací jazyky republiky a články 24 a 78 ústavy Krymské ASSR z roku 1937 za jazyky zákonodarství a soudnictví. Státní znak a vlajka obsahovaly nápisy v těchto dvou jazycích (čl.31 a 32 ústavy z roku 1921, poté čl. 107 a 108 ústavy z roku 1929, resp. čl. 111 a 112 ústavy z roku 1937).

Obrázek: kliknutím zvětšit a zobrazit legendu

Krym_AutonDistr_1938_500.pngNa okresní úrovni požívali autonomní práva i Židé, Němci a Ukrajinci – ze 26 okresů bylo 6 okresů krymskotatarských, 15 ruských, 2 židovské, 2 německé a 1 ukrajinský. Šest samostatných měst mělo smíšené obyvatelstvo s ruskou většinou. Článek 78 ústavy z roku 1937 definoval němčinu a hebrejštinu jako další dva jazyky lokálního soudniictví spolu s tatarštinou a ruštinou.

Na místní úrovni získali autonomii i Bulhaři, Řekové, Arméni a Estonci. Krymští Tataři měli 144 místních obvodů (selsovětů – sdružených obcí), Rusové 207, Němci 37 a Židé 14 místních obvodů. Bulhaři měli 9, Řekové 8, Ukrajinci 3, Arméni a Estonci po 2 místní obvody.

Je to stav trochu připomínající autonomní provincii Vojvodina, kde „mají“ Srbové 30 okresů a 5 samostatných měst, Maďaři 7 okresů a 1 město, Slováci 2 okresy, Chorvati a Rumuni několik obcí a Rusíni a Češi po 1 obci.

Krym_ethnic_1934_500.png

Krym_ethnic_2001_500.pngJeště v roce 1939, na sklonku II. světové války, tvořili Rusové méně než polovinu obyvatel, přesne 49,6%. V říjnu 1941 ale obsazují Krym nacisté a jejich nadvláda znamená vyhubení Židů, jakož i snížení počtu Rusů na Krymu. V dubnu 1944 se vracejí bolševici a nakonec v květnu 1944 byli z Krymu odsunuti Krymští Tataři. Současně s nimi stalinský režim ukončil i existenci německé, bulharské, řecké a arménské menšiny, čímž se Rusové stávají většinovým obyvatelstvem Krymu.

Kam patřil Krym v historii

Krym byl od roku 1793 součástí mnohonárodnostní říše Romanovců, podobně jako Finsko, Polsko nebo Ukrajina v podobném období. Až po Únorové revoluci v roce 1917, kdy od března do prosince vznikaly jednotlivé národnostní republiky, „federativně spojené“ s Ruskem, je možné mluvit o Rusku jako národním státě. Od prosince 1917 do dubna 1919 Krym nebyl součástí Ruska, ale tvořil různé samostatné státní útvary – Krymskou lidovou republiku (prosinec 1917 až leden 1918), Sovětskou socialistickou republiku Tavrida (březen-duben 1918) a Krymskou regionální vládu (duben 1918 až duben 1919).

V dubnu 1919 se zase součástí Ruska stal – do června 1919 v rámci bolševického, pak do listopadu 1920 v rámci bělogvardějského, poté až do října 1941 opět v rámci bolševického Ruska. Od října 1941 do dubna 1944 byl „Krim Generalbezirk“ de-facto přímou součástí nacistické Třetí říše (na rozdíl od Ukrajiny nebo Ruska), určenou pro německou kolonizaci.

Od osvobození v dubnu 1944 až do odevzdání Krymu Ukrajině v únoru-dubnu 1954 byl Krym zase součástí Ruské SFSR. A posledních 60 let je součástí Ukrajiny.

Krym_flag_50.png

Obrázek: kliknutím zvětšit. Vlajky autonomního Krymu. Vrchní řada zleva: Krymská lidová republika (prosinec 1917-leden 1918), Krymská regionální vláda (duben 1918-duben 1919). Druhá řada zleva: Krymská ASSR v r.1921 (krymskotatarský jazyk původně oficiálně psaný arabským písmem), Krymská ASSR v r.1928 (krymskotatarský jazyk přechodně psaný latinkou). Třetí řada zleva: Krymská ASSR v r.1938 (krymskotatarský jazyk již oficiálně psaný azbukou), vpravo vlajka Krymských Tatarů. Spodní řada: vlajka Autonomní republiky Krym v rámci Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu.

Z výše uvedeného plyne, že Krym byl součástí Ruska jako národního státu dohromady přesně 33 let a 3 měsíce: 9 měsíců toho demokratického – poúnorového, 1 rok a 5 měsíců toho bělogvardějského, 21 let a 1 měsíc bolševického meziválečného a přesně 10 let poválečného bolševického Ruska. Čili pouze 33 let byl součástí národního státu Ruska a až 60 let součástí národního státu Ukrajiny!

Historie a národnostní struktura – podtrženo a sečteno

Spojíme-li si dohromady fakt, že Rusové sa na Krymu stali národnostní většinou až v květnu 1944, s faktem že Krym byl převeden pod správu Ukrajiny definitivně v dubnu 1954, vychází nám šokující závěr: Krym byl opravdu ruský pouhých 9 let a 11 měsíců. Toto je období, na kterém může stavět ruská politika, když hlásá, že Krym byl vždy ruský.

Autor: Ladislav Garassy | středa 16.4.2014 19:33 | karma článku: 25.23 | přečteno: 2773x

Další články blogera

Ladislav Garassy

Trumpova Islámská vojenská aliance hrozbou pro přátele Evropy

Donald Trump podpořil 21. května v Saúdské Arábii Islámskou vojenskou alianci (IMAFT). Aliance nejen že ohrožuje bezpečnost naší EU a narušuje rovnováhu na Blízkém Východě, ale je nebezpečná i pro naše přátele v Asii a Africe.

1.6.2017 v 7:51 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 208 | Diskuse

Ladislav Garassy

Trumpova Islámská vojenská aliance hrozbou pro regionální stabilitu

Islámská vojenská aliance (IMAFT), kterou Donald Trump podpořil 21. května v Saúdské Arábii, není jen přímým ohrožením bezpečnosti Evropské unie, jak jsem psal včera, ale i narušením rovnováhy v regionu.

30.5.2017 v 7:27 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 265 | Diskuse

Ladislav Garassy

Trump v Rijádu ohrozil bezpečnost naší Evropy

Donald Trump vystoupil 21. května v Rijádu na Arabsko-muslimsko-americkém summitu. Byl to i summit Islámské vojenské aliance pro boj s terorismem (IMAFT). Jeho podpora této alianci je ohrožením bezpečnosti naší Evropské unie.

29.5.2017 v 7:29 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 355 | Diskuse

Ladislav Garassy

Geopolitika strategických partnerství Číny

Politici u nás se často hájí, že strategické partnerství s Čínou není nic neobvyklého a že existuje několik desítek zemí na celém světě, které taky mají svá strategická partnerství s Čínou. Podívejme se tedy, jak se věci mají.

14.11.2016 v 7:28 | Karma článku: 15.96 | Přečteno: 495 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Adam Tomáš

Když tři ničí totéž, není to totéž.

Dnešní (23.9.2017) příloha Lidových novin Orientace přinesla obsáhlý článek prof. PhDr. Pavla Kaliny, PhD. týkající se nového ikonoklasmu v USA spojeného s údajně zacelenými ranami otrokářství, rasismu a občanské války.

23.9.2017 v 18:35 | Karma článku: 4.03 | Přečteno: 170 | Diskuse

Pavel Kamas

Jmenuji se Jiří Paroubek. Kdo z vás takové jméno má?

Pan Paroubek je částečně aktivní i zde na blogu a má svoje názory, to je v pořádku. Dámy a pánové, má ještě soudnost?

23.9.2017 v 16:47 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 660 | Diskuse

Oldřich Šrámek

Jaká část z důchodů se vrátí státní pokladně zpět?

Pokud si důchodce vše vypěstuje a vyrobí sám, stát z peněz vydaných tomuto jednotlivci na důchod získá zpět velmi malý podíl. Tolik šikovných a fyzicky schopných důchodců žijících na venkově je ale málo.

23.9.2017 v 15:40 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 697 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Referendum

Slovo, které pochází z latinského referendus a má znamenat „věc, o níž mají a měli by rozhodovat občané, kterých se věc tyká“.

23.9.2017 v 11:43 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Dvořák

Pravá tvář bavorského lídra AfD - alternativní odhalení

V tomto týdnu se na stránkách jednoho deníku ve dvou dnech po sobě vyskytly texty dotýkající se Petera Bystrone (P. Bystroně) ze Spolkové republiky Německo.

23.9.2017 v 11:13 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 513 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1358

Jsem zanícený občan, kterému záleží na tom, jak se bude žít za několik desetiletí. Jinak, geograf, cestovatel a příznivec strany evropani.cz.

Twitter: @LGarassy



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.