Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krym byl vždy ruský! Skutečně?

16. 04. 2014 19:33:55
V médiích se v souvislosti s Krymem vyskytují dva významné datumy. Jedním je duben 1783, kdy se Krym stal součástí Ruské říše, a druhým únor 1954, kdy byl Krym převeden z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR. Takto zjednodušený pohled nám okamžitě evokuje, že za posledních 231 let byl Krym 171 let ruský, a pouze 60 let ukrajinský. Ještě se k tomu přidává informace, že 60% obyvatel Krymu jsou Rusové, takže není co řešit. Dokonce i vysoce postavení politici tyto bláboly často omílají. Pravda je ale úplně jiná.
Státní vlajky různých autonomních útvarů na Krymu.Státní vlajky různých autonomních útvarů na Krymu.Wikipedia

K tomu, aby bylo možné říct, že Krym byl ruský, musel by po dlouhé historické období splňovat alespoň dvě základní podmínky: musel by náležet k Rusku a současně by většina místních obyvatel musela být ruská. Toto je ale pravdou pouze podle ruské státní propagandy. Ve skutečnosti najdelší historické období, ve kterém byly tyto dvě podmínky splněny – tedy najdelší období, kdy byl Krym skutečně ruský, je přesně 9 let a 11 měsíců. Z těch dlouhatánských 231 let to bylo pouhých méně než 10 let! Jak je to možné?

Národnostní struktura Krymu

Pokud se podíváme na národnostní skladbu Krymu, to sa v čase významně měnilo. V době, kdy vojska Ruské říše vyrvaly Krymský chanát z vazalství Osmanské říše a Krym se dostal do mocenského vakua mezi Rusy a Turky (kolem roku 1770), tvořili Krymští Tataři asi 93 procent obyvatel, zatímco Rusové 0 procent. Počet Rusů výrazněji narůstal až v polovině XIX. století, díky čemu těsně po Krymské válce (v roce 1858) tvořili Krymští Tataři 73% a Rusové 13% obyvatel. V té době sa Ruská říše začala měnit z mnohonárodnostní říše dynastie Romanovců na národní monarchii ruského národa a ruské obyvatelstvo masově migrovalo do mnoha částí říše.

Obrázek: kliknutím zvětšit

Krym_ethnic_history_a_500.pngV roce 1917, kdy byla svržena monarchie, byl Krym skutečným regionem menšin, protože žádná skupina netvořila většinu obyvatel. Podíl Krymských Tatarů poklesl na 29%, podíl Rusů však byl pořád jen 41%. Za bolševické vlády se změny národnostního složení Krymu zpomalily, i když díky projektu „alternativního Izraele“ na Krymu výrazně přibylo židovského obyvatelstva.

18. října 1921 byla pro Krymské Tatary zřízena Krymská autonomní republika, jejíž státními jazyky podle článku 2 ústavy z roku 1921 byly ruština a tatarština.

Ve 30. letech se Krym oficiálně stal mnohonárodnostní autonomní republikou na třech úrovních. Na celorepublikové úrovni pro Krymské Tatary a Rusy – tatarštinu a ruštinu definoval článek 6 ústavy Krymské ASSR z roku 1929 za dorozumívací jazyky republiky a články 24 a 78 ústavy Krymské ASSR z roku 1937 za jazyky zákonodarství a soudnictví. Státní znak a vlajka obsahovaly nápisy v těchto dvou jazycích (čl.31 a 32 ústavy z roku 1921, poté čl. 107 a 108 ústavy z roku 1929, resp. čl. 111 a 112 ústavy z roku 1937).

Obrázek: kliknutím zvětšit a zobrazit legendu

Krym_AutonDistr_1938_500.pngNa okresní úrovni požívali autonomní práva i Židé, Němci a Ukrajinci – ze 26 okresů bylo 6 okresů krymskotatarských, 15 ruských, 2 židovské, 2 německé a 1 ukrajinský. Šest samostatných měst mělo smíšené obyvatelstvo s ruskou většinou. Článek 78 ústavy z roku 1937 definoval němčinu a hebrejštinu jako další dva jazyky lokálního soudniictví spolu s tatarštinou a ruštinou.

Na místní úrovni získali autonomii i Bulhaři, Řekové, Arméni a Estonci. Krymští Tataři měli 144 místních obvodů (selsovětů – sdružených obcí), Rusové 207, Němci 37 a Židé 14 místních obvodů. Bulhaři měli 9, Řekové 8, Ukrajinci 3, Arméni a Estonci po 2 místní obvody.

Je to stav trochu připomínající autonomní provincii Vojvodina, kde „mají“ Srbové 30 okresů a 5 samostatných měst, Maďaři 7 okresů a 1 město, Slováci 2 okresy, Chorvati a Rumuni několik obcí a Rusíni a Češi po 1 obci.

Krym_ethnic_1934_500.png

Krym_ethnic_2001_500.pngJeště v roce 1939, na sklonku II. světové války, tvořili Rusové méně než polovinu obyvatel, přesne 49,6%. V říjnu 1941 ale obsazují Krym nacisté a jejich nadvláda znamená vyhubení Židů, jakož i snížení počtu Rusů na Krymu. V dubnu 1944 se vracejí bolševici a nakonec v květnu 1944 byli z Krymu odsunuti Krymští Tataři. Současně s nimi stalinský režim ukončil i existenci německé, bulharské, řecké a arménské menšiny, čímž se Rusové stávají většinovým obyvatelstvem Krymu.

Kam patřil Krym v historii

Krym byl od roku 1793 součástí mnohonárodnostní říše Romanovců, podobně jako Finsko, Polsko nebo Ukrajina v podobném období. Až po Únorové revoluci v roce 1917, kdy od března do prosince vznikaly jednotlivé národnostní republiky, „federativně spojené“ s Ruskem, je možné mluvit o Rusku jako národním státě. Od prosince 1917 do dubna 1919 Krym nebyl součástí Ruska, ale tvořil různé samostatné státní útvary – Krymskou lidovou republiku (prosinec 1917 až leden 1918), Sovětskou socialistickou republiku Tavrida (březen-duben 1918) a Krymskou regionální vládu (duben 1918 až duben 1919).

V dubnu 1919 se zase součástí Ruska stal – do června 1919 v rámci bolševického, pak do listopadu 1920 v rámci bělogvardějského, poté až do října 1941 opět v rámci bolševického Ruska. Od října 1941 do dubna 1944 byl „Krim Generalbezirk“ de-facto přímou součástí nacistické Třetí říše (na rozdíl od Ukrajiny nebo Ruska), určenou pro německou kolonizaci.

Od osvobození v dubnu 1944 až do odevzdání Krymu Ukrajině v únoru-dubnu 1954 byl Krym zase součástí Ruské SFSR. A posledních 60 let je součástí Ukrajiny.

Krym_flag_50.png

Obrázek: kliknutím zvětšit. Vlajky autonomního Krymu. Vrchní řada zleva: Krymská lidová republika (prosinec 1917-leden 1918), Krymská regionální vláda (duben 1918-duben 1919). Druhá řada zleva: Krymská ASSR v r.1921 (krymskotatarský jazyk původně oficiálně psaný arabským písmem), Krymská ASSR v r.1928 (krymskotatarský jazyk přechodně psaný latinkou). Třetí řada zleva: Krymská ASSR v r.1938 (krymskotatarský jazyk již oficiálně psaný azbukou), vpravo vlajka Krymských Tatarů. Spodní řada: vlajka Autonomní republiky Krym v rámci Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu.

Z výše uvedeného plyne, že Krym byl součástí Ruska jako národního státu dohromady přesně 33 let a 3 měsíce: 9 měsíců toho demokratického – poúnorového, 1 rok a 5 měsíců toho bělogvardějského, 21 let a 1 měsíc bolševického meziválečného a přesně 10 let poválečného bolševického Ruska. Čili pouze 33 let byl součástí národního státu Ruska a až 60 let součástí národního státu Ukrajiny!

Historie a národnostní struktura – podtrženo a sečteno

Spojíme-li si dohromady fakt, že Rusové sa na Krymu stali národnostní většinou až v květnu 1944, s faktem že Krym byl převeden pod správu Ukrajiny definitivně v dubnu 1954, vychází nám šokující závěr: Krym byl opravdu ruský pouhých 9 let a 11 měsíců. Toto je období, na kterém může stavět ruská politika, když hlásá, že Krym byl vždy ruský.

Autor: Ladislav Garassy | středa 16.4.2014 19:33 | karma článku: 25.23 | přečteno: 2733x

Další články blogera

Ladislav Garassy

Trumpova Islámská vojenská aliance hrozbou pro přátele Evropy

Donald Trump podpořil 21. května v Saúdské Arábii Islámskou vojenskou alianci (IMAFT). Aliance nejen že ohrožuje bezpečnost naší EU a narušuje rovnováhu na Blízkém Východě, ale je nebezpečná i pro naše přátele v Asii a Africe.

1.6.2017 v 7:51 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 187 | Diskuse

Ladislav Garassy

Trumpova Islámská vojenská aliance hrozbou pro regionální stabilitu

Islámská vojenská aliance (IMAFT), kterou Donald Trump podpořil 21. května v Saúdské Arábii, není jen přímým ohrožením bezpečnosti Evropské unie, jak jsem psal včera, ale i narušením rovnováhy v regionu.

30.5.2017 v 7:27 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 253 | Diskuse

Ladislav Garassy

Trump v Rijádu ohrozil bezpečnost naší Evropy

Donald Trump vystoupil 21. května v Rijádu na Arabsko-muslimsko-americkém summitu. Byl to i summit Islámské vojenské aliance pro boj s terorismem (IMAFT). Jeho podpora této alianci je ohrožením bezpečnosti naší Evropské unie.

29.5.2017 v 7:29 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 341 | Diskuse

Ladislav Garassy

Geopolitika strategických partnerství Číny

Politici u nás se často hájí, že strategické partnerství s Čínou není nic neobvyklého a že existuje několik desítek zemí na celém světě, které taky mají svá strategická partnerství s Čínou. Podívejme se tedy, jak se věci mají.

14.11.2016 v 7:28 | Karma článku: 15.96 | Přečteno: 445 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

A proč vlastně ne Jirka?

Kdyby mi někdo svého času řekl, že budu psát blog na téma Jiří Paroubek a budu vést pozitivní úvahu na jeho téma, tak bych mu řekla, že se snad musel zbláznit. A vida, je to tady:-). Život přináší různá překvapení.

22.6.2017 v 23:39 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 128 | Diskuse

Michael Pálka

Polopravdy a nepravdy našich politiků...

"Jazyk je dán člověku proto, aby skrýval své myšlenky", řekl Charles Maurice de Talleyrand, ministr zahraničí Ludvíka XVI, Napoleona a Ludvíka XVIII..A lhal všem třem.

22.6.2017 v 23:16 | Karma článku: 3.87 | Přečteno: 119 | Diskuse

Jan Dvořák

Trump(ová) a Zeman - „pár snů“ , a jak jim to slušelo!

Třikrát díky Bohu, že prezident má tak zručného Ovčáčka. Nebýt exklusivní fotografie mimořádné audience u prezidenta, kterou mluvčí vlastnoručně pořídil a bleskově pustil na síť, byli bychom o moc ochuzeni.

22.6.2017 v 18:58 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 268 | Diskuse

Přemek Čech

O tom, že v ČSSD je asi hodně hlávek zelí..

Ještě štěstí, že na to nový lídr strany pan Zaorálek konečně poukázal.. Ale to logo opravdu za to nemůže, že tato strana spíš spustila zelnou kampaň, jako tu předvolební..

22.6.2017 v 18:05 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 376 | Diskuse

Jan Ziegler

Vlakem zdarma? Typický socialistický nesmysl

Sociální demokracie slibuje, že by děti a studenti do 18 let a také senioři mohli jezdit v České republice vlaky zdarma. Státní kasu by to přišlo na miliardy korun ročně navíc. To je ovšem špatně.

22.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 470 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 10.17 Průměrná čtenost 1329

Jsem zanícený občan, kterému záleží na tom, jak se bude žít za několik desetiletí. Jinak, geograf, cestovatel a příznivec strany evropani.cz.

Twitter: @LGarassy



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.