Ukrajina: ani státní převrat, ani demokratická revoluce
Kulatý stůl na téma Ukrajiny
V úterý 3. listopadu se na půdě Senátu uskutečnil kulatý stůl „Evropská politika a důsledky ukrajinské krize“, jehož se zúčastnili popřední odborníci na zahraniční politiku v České republice, nevyjímaje zástupce ministerstva zahraničí, parlamentu, armády, rozvědky, obranného průmyslu a nevládní neziskové sféry. Jako vždy, když diskutujeme o Ukrajině, největší diskuse nastala mezi dvěma názorovými póly: prvním, který akcentuje neoprávněnost ruské vojenské agrese na Ukrajině a druhým, jenž zdůrazňuje neakceptovatelný nátlak Evropské unie na ukrajinské politiky.
Ten první pól u kulatého stolu reprezentoval doktor Petr Drulák, významný politolog, bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů a současný první náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Drulák a jeho názoroví souputníci vidí začátek současné krize na Ukrajině v protiprávním připojení Krymu k Rusku, které začalo 27. února 2014 obsazením krymského parlamentu neoznačenými příslušníky ruských ozbrojených sil. Tvrdí, že tím došlo k narušení územní celistvosti suverénní země – Ukrajiny. Opírají se o závaznost 3. a 4. zásady z Prvního koše Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), jmenovitě zásadu neporušitelnosti hranic a zásadu územní celistvosti států.
Druhý názorový pól představoval u kulatého stolu významný bezpečnostní analytik a bývalý náčelník vojenské rozvědky generál Andor Šándor. On a zastánci podobných názorů tvrdí, že začátkem současné krize bylo nedodržení dohody mezi exprezidentem Janukovyčem a ministry zahraničí Polska, Německa a Francie ze strany Evropské unie a demonstrantů, jehož důsledkem byl státní převrat dne 22. února 2014. Opírají se o vysokou míru legitimity prezidenta Janukovyče z voleb v roce 2012, v nichž získal 49% hlasů (proti 45% hlasů poražené kandidátky) a o závaznost politické dohody z 21. února 2014 mezi prezidentem Janukovyčem, ministry zahraničí Polska, Německa a Francie a ombudsmanem Ruska.
Bohužel, nenarušitelnost územní celistvosti, anexe části území sousedního státu, dva roky stará legitimita z voleb, dodržování politických dohod nebo státní převrat jsou koncepty, které jsou v současném vývoji na Ukrajině použitelné jen v omezené míře. Dovolím si tvrdit, že jak Petr Drulák, tak Andor Šándor se v hodnocení příčin současné ukrajinské krize mýlí, protože používají koncepty, které jsou použitelné pouze pro území Západu začátkem 21. století. Avšak Ukrajina (zatím) na Západ rozhodně nepatří a procesy tam probíhající nelze hodnotit západní optikou. Tvrdím, že za začátek současné krize na Ukrajině je třeba považovat vznik nezávislé Ukrajiny v prosinci 1991.
Na frontové linii na východní Ukrajině dnes probíhají paralelně dva významné dějinné procesy. Jedním je ukrajinská národní revoluce a druhým transformace ruského impéria na národní stát. Když se podíváme na podobné dějinné události na Západě, dostaneme se o několik desetiletí do minulosti. Na jedné straně, ukrajinskou národní revoluci lze srovnávat s vývojem v letech 1848-71 v Německu a Itálii, případně s národními revolucemi v letech 1810-21 v Latinské Americe. Na straně druhé, ruskou transformaci z impéria na národní stát lze srovnávat s transformací Francie, Velké Británie, Nizozemska a Belgie v letech 1947-60 nebo Portugalska v letech 1974-75. V obou dvou případech se jedná o proces, který má již Západ dávno za sebou. I když se dnes na Ukrajině používají politické a vojenské technologie začátku 21. století, tamní společensko-politický vývoj nelze hodnotit optikou začátku 21. století na Západě.
Stát bez národa
Co se týče ukrajinské národní revoluce, jedná se dnes o vytváření ukrajinského politického národa, resp. národního státu. Ukrajina jako samostatný stát vznikla již v prosinci 1991. Dokonce i území Ukrajiny jako členského státu Sovětského svazu v letech 1922-91 (a členského státu OSN v letech 1945-91) se od území dnešní Ukrajiny lišilo pouze v několika západních guberniích a v případě Krymu. Lze tedy tvrdit, že již více než 90 let disponuje ukrajinský stát stabilním územím, alespoň ve střední a východní části země. Až do roku 1991 však lze mluvit pouze o částečně rozvinutém ukrajinském politickém národě a Ukrajina byla součástí jakéhosi většího, ne-etnického sovětského politického národa. Jinými slovy, Ukrajina se v prosinci 1991 stala nezávislou zemí bez završení vzniku politického národa, součástí jakéhosi východoevropského politického vakua Bělorusko-Ukrajina-Moldávie. V tomto se podstatně liší od Gruzie nebo Arménie.
Před revolucemi v roce 1917 tvořila dnešní střední Ukrajina generální gubernii Malorusko (historický název pro Ukrajinu), jejíž částí byly gubernie Kyjevská, Podolská, Volyňská, Černigovská a Poltavská. Koncem roku 1917 se tu vytvořila Ukrajinská lidová republika pod vedením protibolševických levicových sil. Naopak gubernie dnešní jihovýchodní Ukrajiny, historicky nazývány Novorusko, vznikly na území tatarských států a kozácké Záporožské Siče. Před revolucemi 1917 tvořily integrální součást Ruské říše a po bolševické revoluci se tu vytvořily tři státní útvary: Ukrajinská sovětská republika (na území Charkovské gubernie), Doněcko-Krivorožská sovětská republika (na území Jekaterinoslavské/Dněpropetrovské gubernie) a Oděská sovětská republika (na území Chersonské gubernie). Tyto bolševické státní útvary však byly Leninovou vládou formálně sjednoceny do Ukrajinské sovětské republiky již v květnu 1918 a od té doby jihovýchodní území sdílejí vývoj se zbytkem Ukrajiny.
Územní expanze ukrajinské národní revoluce
I když Ukrajina již po více než 90 let disponuje stabilním územím ve své střední a východní části, územní expanze ukrajinského politického národa postupovala od roku 1991 jen po malých krocích. Slušným indikátorem této expanze jsou výsledky referend a voleb v letech 1991-2014. Výjimkou jsou pouze referendum o nezávislosti Ukrajiny v prosinci 1991 a prezidentské volby v květnu 2014, kdy zavládl konsensus mezi voliči na celém území Ukrajiny.
V Gorbačovově referendu o zachování Sovětského svazu v březnu 1991 hlasovali za rozpad SSSR pouze voliči třech oblastí Halyče – Lvivské, Ivanofrankivské a Ternopilské. Právě tyto tři oblasti hlasovaly v prezidentských volbách v prosinci 1991 za nacionalistického kandidáta Vjačeslava Čornovila, zatímco zbývajících 22 oblastí hlasovalo za postkomunistu Leonida Kravčuka.
V prvních letech nezávislosti došlo k expanzi ukrajinského nacionalismu na východ a v prezidentských volbách 1994 již za novopečeného nacionalistu Kravčuka hlasovaly nejen tři oblasti Halyče, ale i tři oblasti Volyně, dvě oblasti Podolí, dále Bukovina, Zakarpatská oblast a dokonce na řece Dněpru Kyjevská a Čerkasská oblast, zatímco zbývajících již jen 13 oblastí hlasovalo za postsovětského kandidáta Leonida Kučmu. V parlamentních volbách 1998 ovšem došlo k určité redukci, když Čornovilova nacionalistická strana Ruch zvítězila pouze v bývalé polské části Ukrajiny – ve třech oblastech Halyče a dvou západních oblastech Volyně, zatímco ve zbývajících 20 oblastech zvítězili komunisté, socialisté a jiné národně „nevykrystalizované“ síly. Návrat k situaci z roku 1994 nastal v čase parlamentních voleb 2002, a to v teritoriálním rozložení sil mezi nacionalistickým Blokem Viktora Juščenka a komunistickou stranou Petro Symonenka.
K další územní expanzi ukrajinského politického národa došlo v době Oranžové revoluce – ve volbách 2004 se již území nacionalistického kandidáta Viktora Juščenka rozrostlo o další čtyři středoukrajinské oblasti: Černigovskou, Poltavskou, Sumskou a Kirovohradskou, zatímco za kandidáta „jihovýchodu“ hlasovalo pouze 9 oblastí. Toto rozdělení se opakovalo i v parlamentních volbách v letech 2006, 2007 a 2010 mezi nacionalistickými stranami Julie Tymošenko, Viktora Juščenka a Vitalyje Klyčka na jedné straně a Strany regionů Viktora Janukovyče na straně druhé, jakož i v prezidentských volbách 2010 mezi Julií Tymošenko a Viktorem Janukovyčem.
Proto se rozdělení 16:9 vžilo na různých propagandistických mapách jako „trvalé národnostní rozdělení Ukrajiny“ a Ukrajina se začala vyhlašovat za umělý stát, od kterého by se mělo 9 oblastí jihu a východu oddělit. Aby se tomuto rozdělení vdechl znak historické autentičnosti, stala se vlajka efemérní, pouze několikatýdenní Doněcko-Krivorožské sovětské republiky z roku 1918 – černo-modro-rudá trikolóra – i vlajkou dnešní separatistické Doněcké lidové republiky. Vlajka separatistické Luganské lidové republiky je zase jakýmsi křížencem této trikolóry s trikolórou Ruské federace.
Volby v roce 2014 však ukázaly, že toto rozdělení bylo jen dočasné a trvalo pouze 10 let. I když pomineme fakt, že v prezidentských volbách v květnu 2014 zvítězil ve všech oblastech s výjimkou odtrženého Krymu nacionalistický kandidát Petro Porošenko, kandidáti anti-Majdanu Sergej Tihipko a Michail Dobkin byli již v polovině Chersonské a Mykolajivské oblasti a v částech Oděské a Dnipropetrovské oblasti dokonce poraženi i v pořadí druhou nacionalistkou Julií Tymošenko.
Zatím poslední politicko-územní expanzí ukrajinského nacionalismu byly parlamentní volby v říjnu 2014. Nejenom že nacionalistický Blok Petra Porošenka zvítězil ve třech oblastech tzv. Novoruska – v Oděské, Chersonské a Mykolajivské, zatímco proruský Opoziční blok Jurije Bojka dokázal již zvítězit pouze ve zbývajících pěti oblastech (na anektovaném Krymu se volby nekonaly). Navíc v Dnipropetrovské a Záporožské oblasti nezískal vítězný Opoziční blok ani čtvrtinu odevzdaných hlasů a nacionalistický Blok Petra Porošenka tam skončil v těsném závěsu za ním.
Tak se nám ukrajinský politický národ, který začínal v roce 1991 ve třech oblastech, postupně rozrostl na 21 oblastí Ukrajiny, zatímco „Novorusko“ v politickém smyslu slova se smrsklo z původně 22 oblastí na pouhé čtyři: anektovaný Krym, separatisty částečně ovládanou Doněckou a Luganskou oblast a na jádro bolševické Ukrajiny z let 1918-1935 – Charkovskou oblast.
Ladislav Garassy
Vytvořte trvalou demokratickou a proevropskou volební koalici!
Slova bývalého prezidenta Havla v jeho prvním novoročním projevu jsou dnes aktuální více než kdy jindy. "Naše země nevzkvétá." Česko se pod miliardářsko-vazalskou vládou dostalo do mezinárodní izolace, podobné jako před Mnichovem.
Ladislav Garassy
Blud o neutralitě
Ve volební kampani do Europarlamentu se setkáváme se spoustou bludů a jedním z nich je i blud o tom, že bychom měli být neutrální zemí.
Ladislav Garassy
Blud o Brexitu
Ve volební kampani do Europarlamentu se setkávám se spoustou bludů a jedním z nich je i blud o Brexitu jako příkladu hodného následování nebo strachu z podobného osudu.
Ladislav Garassy
Blud o mostu mezi Východem a Západem
Ve volební kampani do Europarlamentu se setkáváme se spoustou bludů a jedním z nich je i blud o tom, že bychom měli být mostem mezi Východem a Západem.
Ladislav Garassy
Jak velmoci zradily Kurdy a Asyřany: Velká čtyřka, 1923
Tzv. Velká čtyřka vítězných mocností, Británie, Francie, Itálie a Japonsko, zradila Kurdy a Asyřany podpisem nové mírové smlouvy s Tureckem v červenci 1923 v Lausanne, která nahradila mírovou smlouvu ze Sévres.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Do Sněmovny by se v březnu dostalo pět stran. TOP 09 vypadává, posilují malé strany
Aktualizujeme Podle nejnovějšího volebního modelu Median by se v březnu do Sněmovny dostalo pět stran a hnutí. V...
Balík pomoci pro Ukrajinu či Izrael schválil Senát USA. Zbývá už jen Bidenův podpis
Americký Senát schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard...
Soud potrestá brutální útok na dívku, bodnutá do krku skončila v pytli v lese
Krajský soud v Plzni dnes vynese rozsudek nad devatenáctiletým Ukrajincem Viktorem Veselovským,...
Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda
Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...
Prodej stavebního pozemku 1 758 m2
Zlatníky-Hodkovice, okres Praha-západ
3 900 000 Kč
- Počet článků 47
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1662x
Twitter: @LGarassy