Evropa pod frontálním útokem Ruska a imigrantů

Včera se v plné kráse ukázalo, které jsou dvě největší hrozby pro nás, Evropany, a jak spolu souvisí. Jednou je ruský imperialismus a druhou uprchlická krize. Rusko dnes bojuje proti nám, Evropanům, sočasně na několika frontách.

Rusko po několika měsících soustavných lží o tom, jak bojuje proti Islámskému státu, teď již ani neskrývá, co ve skutečnosti dělá. Bojuje proti celé syrské opozici právě kromě Islámského státu – toto je pravda. A všemi prostředky uměle vyvolává uprchlickou krizi, která má Evropskou unii rozložit.

Hlavním cílem Ruska totiž není žádná ochrana Syřanů, jak to samo proklamuje. Cílem Ruska je totální rozvrat Evropské unie. Rusko se rozhodlo sáhnout na svobodu malých a středních národů Evropy. Dnes jde o svobodu Čechů, stejně jako Švédů, Dánů, Italů, Poláků, Francouzů, Řeků, Němců, Ukrajinců, Slováků nebo Maďarů.  Rusko se vyvoláním migrantské invaze do EU snaží o zvrácení demografické skladby obyvatel Evropy, s cílem zahubit evropské hodnoty svobody a solidarity, zodpovědnosti a lidské důstojnosti, lidských a občanských práv, vlády práva a sociálně-tržního hospodářství, národního státu a náboženské svobody.

Rusové již po staletí nejsou schopni dohonit vyspělý svět v úrovni vědy, techniky, výroby spotřebního zboží, umění obchodu, ochrany životního prostředí, zdravotnictví, vzdělání nebo důchodového systému. Prostě v civilizačním vývoji. Číně stačilo 35 let k tomu, čeho Rusko není schopno po více než jedno celé století. A protože je Rusko takto neúspěšné, je ve světě i málo vlivné, a to mu vadí. Jediné, co dokáže, je řinčet zbraněmi, případně vydírat zemním plynem. Tak jako se některé země Blízkého Východu snaží kompenzovat svou slabost podporou terorismu a vývojem zbraní hromadného ničení, tak využívá Rusko další zbraň slabých – schopnost destabilizovat své okolí.

Rusko svými etnickými čistkami v Sýrii uměle vyvolává uprchlickou mašinerii do EU, čímž destabilizuje Evropu. Otevřeně vystoupilo na obranu fašizoidního režimu v Sýrii. Nechalo se pozvat do války vládou, která byla zvolena ve zfalšovaných volbách za podmínek občanské války, kdy se většina obyvatel země nemohla voleb zúčastnit. V posledních dnech se dopouští systematických etnických čistek a vyhání z domovů statisíce sunnitských Arabů, Čerkesů a Turkomanů. A blokádou největšího syrského města Aleppa vytváří druhý Leningrad, jehož téměř 900denní blokáda během 2. světové války patří mezi největší zvěrstva XX. století.

Rusko svou podporou extrémistických sil v Evropě ohrožuje solidaritu menších národů a rozbíjí Evropu. Je již prokázáno, že ruské peníze podporují šovinistické politické strany ve Francii, Velké Británii, Maďarsku a dalších evropských zemích. Svou propagandou podporuje vznikající nezákonné domobrany a různé bojůvky, které se v lesech střední Evropy cvičí na boj proti vlastním zemím a vlastním lidem. Komunisté a další ruští spojenci donekonečna prodlužovali řeckou finanční krizi, čímž drželi nůž na krku Evropské unie. Šovinisté a komunisté společně legitimizovali volby na ukrajinském Donbasu a v Sýrii. A šovinisté a komunisté společně napomáhají šíření řízené ruské propagandy proti Evropě, která si klade za cíl otřást důvěrou obyvatel v evropské hodnoty a západní demokracii. Tato propaganda vážně narušuje svobodu slova a důvěru Evropanů v politiku.

Rusko pošlapává právo menších národů na svobodu, které je jedním z hlavních pilířů Evropské unie, a tím Evropu rozkládá. Již podruhé se na podzim 2013 pokusilo zašlapat touhu Ukrajinců po svobodě zákazem její asociační smlouvy s Evropskou unií (poprvé to učinilo v letech 1918-22). Během ukrajinské revoluce již potřetí zašlapalo právo Krymských Tatarů na sebeurčení (poprvé v letech 1918-22 a podruhé během genocidy v roce 1944). Následně na Donbasu rozpoutalo iredentistickou válku proti Ukrajině, jejíž východní hranice předtím 90 let uznávalo. Již podruhé pošlapalo právo Arménů na svobodu, když jim zakázalo sbližování s EU (poprvé to udělalo v letech 1921-22). V Moldávii se dnes snaží vyvolat občanskou válku. Do slovanských a pravoslavných zemí Evropské unie šíří cílenou panslavistickou propagandu, aby si je podmanilo stejně jako v letech 1945-48. Dnes je již prokázáno, že se dopustilo teroristického aktu proti malajsijskému letadlu, ve kterém tvořili většinu cestujících občané Evropské unie. Systematicky narušuje vzdušný prostor skandinávských zemí a Velké Británie, nejnověji i Turecka. Pašuje imigranty do arktických oblastí Norska a Finska, aby tyto své sousedy destabilizovalo.

Rusko bojuje proti Evropě řízenou imigrací přes Středozemní moře a tím Evropu destabilizuje. Blízký Putinův přítel maršál Sísí se dostal k moci po vojenském převratu v Egyptě v červenci 2013 a rozpoutal krvavou válku proti vlastnímu obyvatelstvu. Jeho vazal, generál Haftar, vyvolal v lednu 2014 občanskou válku v Libyi. Sísí společně s Haftarem ovládli klíčové libyjské oázy Awbari, Sabha a Kufra, přes které se rozjela imigrační mašinérie do jižní Evropy na podzim 2014.

Rusko zablokovalo boj Arabů za svobodu a důstojnost, čímž Saúdské Arábii pomohlo v dalším nerušeném šíření její šíleného wahábismu do celého světa. Na půdě Rady bezpečnosti OSN Rusko vytrvale blokovalo řešení občanské války v Sýrii. Na podzim 2013 donutilo Obamovu vládu ke zbabělému obchodu: výměnou za likvidaci části arzenálu syrských chemických zbraní odstoupily USA od přímé podpory syrské opozice. Po likvidaci Muslimského bratrstva i liberálních a nacionalistických sil v Sýrii, Egyptě, Libyi a Jemenu získaly navrch salafistické milice a Islámský stát. Saúdská Arábie se stala suverénním lídrem Arabské kontrarevoluce a může nerušeně šířit svůj extremistický wahábismus po celém světě.

Rusko podpořilo ty nejreakčnější síly na Blízkém Východě, čímž donutilo Turecko k rozpoutání řízené invaze imigrantů do Evropy. Poté, co bylo díky spojencům Ruska a kvůli zbabělosti USA a evropských mocností udušeno Muslimské bratrstvo, motor Arabského jara, občanskými válkami v Egyptě, Libyi, Sýrii, Iráku a Jemenu a dynastickým převratem v Kataru, byla pošlapána většina zájmů Turecka na Blízkém Východě. Turecko se přeplnilo uprchlíky a imigranty. Snášelo pouze rány a nikoli plody situace v sousedství, proto mu nezůstalo než na to upozornit na jaře 2015 otevřením svých hranic pro migranty a uprchlíky směrem do Evropy.

Rusko bojuje proti nám, Evropanům, současně na několika frontách. Dnes již nejde o žádnou hybridní válku. Cílem Ruska je nás vzájemně znesvářit, oslabit, podmanit. Kdo to nevidí, je buď slepý nebo vlastizrádce. Je třeba začít okamžitě jednat.

Evropští státnící musejí bezprecedentním způsobem urychlit budování evropských pohraničních sil, které umožní hermetické uzavření hranic Evropy před nájezdy imigrantů. Řeči o tom, že nikdy nebude možné kontrolovat evropské hranice, jsou zbabělé. Dnes existují monitorovací techniky, které dokážou kontrolovat každý metr čtvereční Středozemního a Egejského moře a biometrické techniky, které dokážou jednoznačně identifikovat každého imigranta i uprchlíka. Jestli se nezačne dnes, je samozřejmé, že zítra nebude nic fungovat.

Evropská unie se konečně musí začít chovat jako velmoc. Neslyší-li Turecko na naše žádosti o zastavení imigrantů, je nutno použít i jiných prostředků – například dočasně vypovědět některé asociační smlouvy s EU, vypovědět nelegální imigranty z Turecka a zabrzdit proces slučování rodin. Ohrožuje-li imigrantská invaze naše spojence na Balkáně, musíme urychleně rozšířit Schengen i na Bulharsko, Makedonii, Srbsko a Chorvatsko. Kritizuje-li nás OSN za nedodržování mezinárodních smluv o uprchlících, je třeba nabídnout po stotisíc uprchlíků každé relevantní mocnosti, která se na evropské uprchlické krizi přiživuje: Spojeným státům, Rusku, Číně, Japonsku, Saúdské Arábii, Indii a Brazílii. Odmítnou-li tuto nabídku, nemůže být Evropská unie dál vázána mezinárodními smlouvami o uprchlících a musí především bránit svou svobodu a bezpečnost. Tyto smlouvy vznikly za účelem ochrany individuálních uprchlíků, a nikoli na usazení účastníků řízené invaze. Není-li mezinárodní společenství schopno zabezpečit vznik jednotné vlády v Libyi, která by s náma jednala o návratu imigrantů, je třeba uznat jak vládu nacionalistů v Tobrúku, tak vládu Muslimského bratrstva v Tripolisu, jako vlády dvou historických zemí – Cyrenajky a Tripolitánie, a dojednat s nimi vracení přistěhovalců.

Evropská unie musí okamžitě začít budovat společné ozbrojené síly. Evropská zahraniční politika nemá ve světě bez armády žádnou vážnost. Stalo se běžným, že naše zájmy vědomě poškozuje Rusko, Turecko i Spojené státy americké. Při snaze o repatriaci nelegálních imigrantů se nám dnes vysmívá i Pákistán nebo některé africké země. Bez ozbrojených sil s náma většina afrických a asijských zemí nepodepíše readmisní dohody a nepřijme zpět nelegální imigranty. Bez ozbrojených sil nás nebude brát vážně Turecko a neuzavře své hranice pro migranty do Evropy. Bez ozbrojených sil nás nebude brát vážně ani Rusko a nezastaví řízenou invazi uprchlíků do Evropy. A napokon, bez ozbrojených sil bebudou naši bezpečnost donekonečna financovat Spojené státy a s radostí přijmou rozpad Evropské unie na sféry vlivu Německa, Ruska, Turecka Velké Británie a sebe samých. Zase platí: je třeba začít okamžitě, aby se výsledky dostavily za několik let.

Členské státy Evropské unie musí okamžitě začít pracovat na vytvoření společné tajné služby. Ta by měla systematicky potírat jak ruskou propagandu a protievropské ruské finanční transakce a kapitálové investice, tak kazatelskou, publikační i náborovou aktivitu islámistů uvnitř Evropy. A situace je tak vážná, že je třeba začít pomocí zákonů a soudních verdiktů postihovat i vlastizrádnou činnost některých Evropanů, včetně vrcholných politiků.